Vzhled: základní | textový | pro slabozraké

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Kvasicích

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie, nacházející se na jednom z posledních výběžků Chřibských vrchů, který tvoří západní okraj městečka, prošel složitým stavebně historickým vývojem. Pro neexistenci jakýchkoli jiných pramenů bylo možno analyzovat jeho výstavbu až při generální opravě v 90. letech 20. stol., jejíž průběh umožnil průzkumné práce.

Podle Peřinkovy Vlastivědy moravské byla loď kostela přestavěna v 16. století, snad krátce před stavbou věže v roce 1577. Tuto Peřinkovu hypotézu lze po provedeném stavebně historickém průzkumu s jistotou vyloučit. Nejstarší dochovanou částí kostela je právě kostelní loď, která byla původně vystavěna v románském, nebo předrománském stylu. Tehdy byla v lodi kostela pouze dvě střílnová okna na severní a jižní straně. Ještě v době románské bylo proraženo střílnové okno v západní stěně (je provedeno v jiných materiálech než dvě předcházející okna). Kostel byl tehdy posledním západním objektem fortifikace městečka, u něj končily městské hradby, obepínající městečko od tehdejšího hradu po kostel. Nejvýznamnějšími stavebně historickými částmi kostelní lodi jsou zejména původní jižní portál, střílnová okna, nárožní kameny neobvyklé velikosti a zpracování z vysoce odolného pískovce chřibského typu. Hlavní vstupní portál (nyní pod věží) postavený v gotickém slohu, řešený jako ústupkový, byl sestaven ze dvou rovin tesaných kamenných kvádrů stejného profilu. Vzhledem k velikosti kostela působí monumentálně. Druhá rovina portálu byla odstraněna až v roku 1867 při devastační přestavbě kostela. Jeden kvádr byl později objeven v zazdívce a je uložen v lapidáriu.

Vrcholně gotické okno lodi bylo proraženo a vybudováno ve stylu přemyslovské gotiky na přelomu 13. – 14. století. Původně dřevěný trámový strop se záklopem byl později podbit ( 1867 ) a omítnut. V 90. letech při generální obnově byl strop odhalen, konzervován a v současné době je prezentován v původním stavu.

Vítězný oblouk je tvořen ve svislých plochách opracovanými kamennými kvádry. V severní ploše ostění vítězného oblouku byl vytvořen polokruhový výklenek pro křtitelnici, který byl zničen při přezdívání náhrobku posledního předreformačního katolického faráře Jakuba Passera ( 1850 ). Tento náhrobek je umístněn v levé části čelní stěny lodi.

V kostelní lodi se dochovaly renesanční fresky, v levé části freska zobrazující svatého Václava, zemského patrona sedícího na trůně s odznaky královské moci. Na pravé straně je freska svatého Jiří bojujícího s drakem a pod ní dvoudílný cyklus umučení svaté Kateřiny Alexandrijské. V severní straně lodi jsou zbytky nástěnné malby zobrazující popravu betlémských neviňátek.

Původní presbytář kostela byl v první polovině 13. století zřejmě pro malou velikost ubourán a přistavěn presbytář větší. Tento byl vybudován ve stylu raně přemyslovské gotiky vysoké architektonické úrovně. Polygonální půdorys presbytáře je zaklenut gotickou klenbou s kamennou žebrovou klenbou. V levé části presbytáře bylo objeveno původní raně gotické sanktuárium, vytvořené z jednoho kusu pískovce. Raně gotický původ dokumentuje střechovitě lomený strop výklenku, stejně jako způsob zpracování kamene shodný s ostěním oken.

Vrcholně gotický sanktuář pocházející z druhé poloviny 13. století má v horní části znak Benešoviců. Tento šlechtický rod je jedním z prvních písemně doložených majitelů kvasického panství. V jižní stěně presbytáře je vstup do zákristie (zbourané r. 1867), který je řešen jako sedlový portál.

Z původních fresek se dochoval pouze fragment na severní stěně, který byl Dr. Vítovským z Prahy datován před r. 1250.

Oltářní menza je kamenná, v zadní části dochovaná i s původními kresbami renesančních ministrantů. Oltářní nástavba, provedená v manýristickém slohu, svým zdobením erby rodu Rottálů a Bruntálských z Vrbna dokládá fúzi rodů ( 1626 ) a počátek rekatolizace ve Kvasicích.

Nápis na vstupním portálu barokní věže nás informuje, že věž byla přistavěna ke kostelu v roce 1577 za majitele panství Kunaty Kurovského z Vrchlabí. Na věži byly původně umístěny tři zvony. Nejtěžší, zvaný Maria, byl z roku 1755, druhý ke cti svatého Kříže z roku 1631 a nejmenší ke cti Panny Marie z roku 1734. Do dnešní doby se dochoval pouze jeden a to prostřední z roku 1631, jenž Kvasicím darovala Anna Ausecká z Ejvaně provdaná za Najmona Lebenšteina, která byla v té době majitelkou svobodného dvora v Kvasicích.

Původní vybavení kostela tvořil mimo jiné i na sloupech postavený kůr, kde byly umístěny varhany. Dále zde stála dřevěná kazatelna vyzdobená obrazy malovanými na dřevě s biblickými motivy. V kostele byla na přání Anny z Oberhamu vybudována hrobka, do které také byla v roce 1603 pohřbena. Je dost pravděpodobné, že zde byl pohřben také její druhý manžel Záviš Nekeš z Landeka, který zemřel v roce 1599, o čemž svědčí část dochovaného náhrobku, nalezeného při rekonstrukci kostela v 90. letech. Tento kvasický kostel patří mezi nejstarší dochované církevní památky na Moravě.

Vyhledávání

Letecký pohled

Letecký pohled

Kvasický ořešák - stromu roku ČR

Obecní úřad

Adresa:
Obec Kvasice
A. Dohnala 18
768 21 Kvasice

Telefon:
573 358 011

Datová schránka:
quhbdab

Úřední hodiny:
Pondělí a středa
7.00 až 17.00
Polední přestávka:
11.30 až 12.30


IČ: 00287385
DIČ: CZ00287385

Hlášení rozhlasu

Vyvìšené dokumenty

aktuální poèet vyvìšených dokumentù je: 21
zobrazit dokumenty

Zajímavé odkazy

Portál Východní Morava
Turistické informace z regionu

Zlínský kraj
Oficiální web krajského úřadu

Portal.gov.cz
Na úřad přes internet

ePUSA
Elektronický portál samospráv

VirtualTravel.cz
Virtuální prohlídky

Evropská databanka
Informace o firmách

Napajedlaci.cz
Počasí v regionu

Farní kronika Kvasice
Digitalizace farní kroniky

Zasílání novinek na email, mobil

Chcete být informování o každé aktualizaci www stránek obce Kvasice? Registrujte svojí emailovou adresu do služby zasílání novinek na email. Registraèní formuláø zde.
FIRMY A SLUŽBY V NAŠÍ OBCI

Návštìvnost stránek